Zdravím všechny čtenáře!
Myslím, že jelikož jsem začala psát blog, který jsem hodně rychle poté psát přestala, tak by se hodila nějaká ta vysvětlení, která bych vám ráda dala k dispozici. Pak s nimi naložte jak chcete. Třeba si je vytiskněte a snězte.
Víte, no, nebudu tak úplně lhát. Nechci vám vykládat takové ty věci, jakože mě unesli mimozemšťani a já jim musela otročit, ale nakonec se mi povedlo je všechny zničit a přebrat velení nad jejich kosmickou lodí a nakonec jsem se dostala v pořádku zpátky zase domů. I když věřím, že by to bylo rozhodně zajímavé, tak tak se to bohužel nepřihodilo.
Jedním z nepochybně hlavních důvodů je má lenost. Jsem celkem líný člověk, věděla jsem to u zakládání blogu, vím to i teď. Fakt bych s tím ráda něco udělala, jenže s leností je na rozdíl od spousty dalších nepříjemných vlastností problém v tom, že to není tak lehké. Protože když se chcete zbavit lenosti, tak to tak úplně nejde, protože jste na to přece moc líní.
Dalším důvodem toho, proč jsem blog nemohla psát, bylo tak nějak celkem dost i to, že jsem nevěděla o čem. Víte, když jsem šla do celé téhle blogovací věci, byla jsem naprosto nadšená z toho, že si založím blog a budu tam vesele psát článečky a všichni z toho budeme nadšení, ale nenapadlo mě si tak trochu pořádně víc ujasnit, o čem bych ráda psala. Tedy on by nebyl problém zas tolik v tom, že bych netušila, o čem vám sem psát. Jsem od přírody velmi sdílný člověk. Jenže v tom je možná ten problém. Jsem sdílná až moc a občas bych ráda sdělila i věci, které se nehodí nebo tak něco. Takže u každého tématu, které nakonec vymyslím dost často prostě usoudím, že je to hrozná blbost a hodím ho do koše.
Posledním a hodně důležitým důvodem je také to, světe div se, že jsem byla celkem zaneprázdněna! Jelikož studuju osmileté gymnázium a letos jsem se konečně dostala až do ročníku, kde už lehce o něco začíná jít, zkouším se na školu soustředit alespoň o něco víc než dřív. A navíc učitelé přitvrdili. A tahle kombinace není moc dobrá pro někoho, kdo pár let prolézal s vyznamenáním jen díky přirozené inteligenci. Takže... se aspoň trochu snažím se naučit učit. A to zabírá čas. A budete se asi divit, ale zabírá to dost času.
Každopádně, myslím, že pointa tohoto článku je celkem jasná a upřímně řečeno, on je stvořen víc pro mě, než pro vás. Ne, že bych vás neměla dost ráda, ale potřebuju se mít k čemu vracet, když budu zase přemýšlet nad tím, jestli nejsem dost marná s tímhle vším a jestli by nebylo lepší to celé skoncovat dřív než se to zvrtne. Ale já vím, že občas potřebuju dost nakopnout. Vím o sobě, že nejsem tak neschopná, jak si často říkám, ale potřebuju k tomu taky nějaký důkaz. A trénování schopnosti člověka na blogu mi přijde docela jako prima nápad. Navíc nechci, aby všechny mé články byly pouze HG fanfiction. Takže budu ráda, když budete tolerovat mé občasné nedostatky a já se budu snažit začít psát o dost častěji, než jsem psala do teď. Alespoň jednou do týdne!
Vaše Maysilee <3
Žádné komentáře:
Okomentovat